Kniha představuje etnografii jako komplexní metodologicko-teoretický přístup ke skutečnosti. Nabízí panorama metodologických kauz, které zvou čtenáře do výzkumnické „kuchyně“, kde se zvažují, míchají, pečou a někdy i připálí ingredience etnografického vědění. Autorky a autoři kombinují příběhy s teoretickou reflexí a v jednotlivých kapitolách pojednávají specifické „problémy“, se kterými se vyrovnávali při práci v terénu, analýze a psaní textů. Kde a kdy začíná a končí terénní výzkumu? Jak vypadá etnografický experiment? K čemu nás využívají ti, které zkoumáme? Jak vytvářet reflexivní vědění a vyhnout se přitom sebestřednosti? Kdy a proč podléháme autocenzuře? Devítičlenný autorský tým je spojen s Katedrou obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK. Kniha představuje výsledek dlouhodobých diskuzí mezi jeho členy a členkami na akademické půdě i mimo ni.